reklama

 
banan webhosting

Velcí němečtí zahradní architekti

Ačkoli v Číně, Japonsku a Egyptě existovaly rozsáhlé a uměle založené zahrady už několik tisíciletí před Kristem a tvořily protipól k divokýma neuhlazeným přírodním zahradám, myšlenka opravdové ozdobné zahrádky se zrodila teprve u Římanů. Díky práci otroků a vysoké nabídce úrodné půdy si mohli dovolit ten luxus a využívat úrodnou půdu jinak než k pěstování obživy. Trvalo sice několik století, než severoevropské obranné hrady nahradily zámky, ale záliba ve vlastních zámeckých zahradách se rychle stala také ve střední Evropě a Velké Británii symbolem společenského statutu vysoké šlechty a oblíbenou činností k ukrácení času.
První velké úspěchy zaznamenala zahradní architektura v období renesance. V období baroka byla zahrada okolo paláce téměř stejně důležitá jako budova sama. Národy, které vlastnili nějaké kolonie v zámoří, byly samozřejmě ve výhodě: exotické okrasné rostliny jako např. citrusy, růže, tulipány, hyacinty a narcisy se staly v severní Evropě hitem
a jako obchodní artikl představovaly lukrativní obchody.Dodnes se v evropské krajinné architektuře rozlišují dva proudy: francouzská a anglická zahrada.
Ve francouzském stylu zahrady jsou cesty a květinové záhony uspořádané geometricky a podle barev a na pozorovatele působí dojmem uhlazeného pořádku. Naopak anglická zahrada působí přesně opačně. Neuspořádané cesty a očividně divoce vzájemně propletené rostliny vypadají velmi přirozeně, což je ve skutečnosti úmyslem i u francouzské varianty.
Byl to sám velký básník Johann Wolfgang von Goethe, který se stal v Německu pionýrem ve věci anglického zahradního umění. Nejen zahraniční zahradní architekti jako John Haverfield, vrchní zahradník v královských zahradách v Kew, který založil jednu z prvních anglických zahrad v Německu okolo zámku Friedenstein ve městě Gotha, sklízejí úspěch.Mezi významnými jmény zahradních umělců v Evropě se najde spousta Němců. Například Karl Friedrich Schinkel, který vytvořil „Anglickou zahradu“ v Mnichově a na zámku Nymphenburg, a Peter Joseph Lenné, který zase zkrášlil zámek Sanssouci v Poznani. Společně pak vytvořili park u zámku Glienicke v Berlíně-Zehlendorfu, na zakázku pince Carla von Preußen, syna krále Friedricha Viléma III. Samotný Hermann Fürst von Pückler-Muskau se neubránil
nadšení pro zahradní umění.
Park Fürst- Pückler v Bad Muskau a zámecký park u zámku Branitz, zámek Babelsberg a zámek Altenstein jsou dodnes ohromujícími svědky jeho zahradnické vášně. Jednu z největších barokních zahrad založil v roce 1637 botanik Johannes Clodius Friedrichs pro vévodu Friedricha III. Na zámku Gottorf v dnešním Šlesvicko-Holštýnsku. Terasy, kaskády, fontány a více než tisíc rostlin se spojuje do perfektní symetrické struktury. Mezi slavnými osobnostmi, které se věnovaly krajinné architektuře, najdete již v 18. století několik žen. I přesto, že se otázky estetiky v té době zrovna mezi zájmy ženského pohlaví nepočítaly.
K těmto ženám patřila např. kurfiřtka Sophie von Hannover, duchovní zakladatelka královských zahrad v Herrenhausenu v Hannoveru, které nechala zhotovit u francouzského architekta Martina Charbonniera. 30 000 slunečnic a skupina soch z bílého pískovce, stejně jako 82 metrů vysoká fontána – nejvyšší v Evropě – jsou jádrem celého díla. Vilemína, sestra Friedricha II. a kněžna z Bayreuthu, sjednotila se svým bratrem v zahradě jejich letního sídla na zámku v ermitáži nejvzácnější díla rokoka, ve kterých se odrážely jejich sklony k exotismu.
Jejich dcera, vévodkyně Alžběta Friederika Sophie z Württembergu zdědila talent po rodičích a přejmenovala zámek v Donndorfu na „Zámek fantazie“. V 19. století vznikly v Německu pod vedením stále silnějších měšťanských vrstev velké „parky pro lidi“ (Volksparks). Nebyly už vyhrazeny pouze šlechtě, ale odpočinek v nichmohli nacházet
všichni obyvatelé města. K nejdůležitějším patří mimo jiné také měšťanský park v Brémách vybudovaný podle návrhu Wilhelma Banquese, palmová zahrada ve Frankfurtu nad Mohanem, založená zahradním stavebním mistrem Heinrichem Siesmeyerem a Planten & Blomen v centru Hamburku.
Dodnes přispívají německé měšťanské parky k dalšímu rozvoji mezinárodního zahradnického umění. V hamburském Planten&Blomen existuje od roku 1985 Japonská zahrada mezinárodně slavného krajinného architekta Yoshikuni Araki z Osaky.

 
Zařazeno v sekci:
 

 
 
 
 Naše tipy 
 
reklama

reklama

 
TOPlist
NAVRCHOLU.cz