Pij a buď šťasten
Řekne-li se muzeum, většina z nás si představí seriozně se tvářící instituci. Leckomu z nás tedy výstava ""Pij a buď šťasten"" (řeč je samozřejmě o alkoholu) přijde přinejmenším trochu výstřední. Nutno ovšem říci, že alkohol má v historii své místo - a newyorské Židovské muzeum mu tedy věnuje pozornost jistě právem.
Pivo a víno patří mezi nejstarší známé alkoholické nápoje. Už od dávných dob (uvádí se až 5 000 let zpět) pomáhá lidem vyrovnat se s jejich každodenními starostmi i radostmi. Vznik těchto nápojů bývá kladen do oblasti blízkého východu, odkud se rozšířily směrem na západ. Naši dějepisáři nás většinou ošidili o informaci, že obyvatelé Mezopotámie a starého Egypta holdovali pivu, zatímco Izrael, Řecko nebo Itálie byly říše vína.
Výstava ""Drink and Be Merry"" (pij a buď šťasten), která se koná v Židovském muzeu v New Yorku od počátku července do 5. listopadu 2000, pokrývá 5 000 let historie piva a vína: jejich výrobu, obchod i roli při různých ceremoniích. Hlavní pozornost je věnována Izraeli, i když opominuty nejsou ani okolní země.
K vidění tu jsou nejen pivo a víno tak, jak je známe dnes, ale také jejich nejrůznější další podoby. Co takhle uzené víno nebo víno se solí, bylinami a medem? Dodejme ještě, že s výtiskem webové stránky muzea v ruce dostanete 50% slevu na vstupném (adresa muzea je http://www.thejewishmuseum.org a stránka pro slevu http://www.thejewishmuseum.org/Pages/Special_Exhibits/spclexhibit.html ). Fyzická adresa muzea pak je: The Jewish Museum, 1109 Fifth Avenue @ 92nd Street, New York, NY 10128.
(pen, zahr)


Comments
Gratuluji k skvělému
Gratuluji k skvělému článku, moc mne zaujal.
Lodě s výzbrojí
Lodě s výzbrojí provázely lodice obchodníků. Foiničané však disponovali i velmi rychlými a obratnými válečnými plavidly. Taková plavidla byla delší a užší než obchodní lodi a měla zesílenou příď k prorážení nepřátelských plavidel při námořních bojích. Ke zvýšení rychlosti přispěly dvě řady vesel, umístěných na každé straně trupu v patrech nad sebou. Posedy horních veslařů byly v mezerách mezi posedy dolních veslařů. Foiničané tak dokázali maximálně využít pro veslaře délku boků plavidla, omezenou délkou základních trámů trupu.
Plavcům působila potíže orientace na širém moři, a proto řídili své lodě tak, aby stále viděli na pobřeží. Při plavbě v noci se řídili podle hvězd. Průměrná rychlost lodí dosahovala u obchodních plavidel 8 km a u válečných lodí až 15 km v hodině.