reklama

 
banan webhosting

Miny stále hrozí

Nášlapné miny jsou zařízení, která má většina z nás asi spojena s relativně vzdálenou minulostí, případně se zeměmi a místy, které leží mimo spektrum našeho zájmu. Skutečnost je ale jiná - s minami se teoreticky můžete potkat i u nás doma a svá ""místečka"" má i řada dalších zemí. V ČR je postižen především bývalý sovětský vojenský prostor v Ralsku, který měl být původně odminován již do konce roku 2001. Vzhledem k tomu, že tu ale byly objeveny další kontaminované plochy v celkové rozloze 3 500 hektarů, musely být původní odhady revidovány.
 
Vojenský prostor Ralsko (asi 250 čtverečních kilometrů) je řídce obydlen a pokryt převážně lesy. Obec Ralsko pokrývá 170 čtverečních kilometrů bývalého vojenského prostoru a byla založena v roce 1992 po odsunu sovětských vojsk. Žije zde 6 000 lidí. Nebyly zde žádné vážné nehody v souvislosti s UXO (anglická zkratka pro termín ""unexploded ordnance"" tzn. nevybuchlá munice). Nejrizikovější oblasti jsou označeny a oploceny. Místní obyvatelé jsou dobře informováni o nebezpečí jaké představuje UXO i o tom jak se chovat v případě, že na UXO narazí. V souvislosti s vládními nařízeními jsou na obecních informačních tabulích i na obecních webových stránkách k dispozici informace, upozorňující na rizika UXO. Tyto informace se objevují také ve vysílání regionální televize. Vzhledem k vysoké nezaměstnanosti v celé oblasti existují plány na přilákání soukromých investorů a vybudování průmyslové zóny. Jiné plány počítají s turistickým a rekreačním využitím ralských lesů.
 
Vláda ČR se rozhodla prodloužit dekontaminační práce v prostoru Ralska až do 31. prosince 2003. Některé části Ralska jsou přitom natolik kontaminované, že bude trvat nejméně deset až dvacet let, než bude možné jejich civilní využití. Zpráva z 30. dubna 2002 upozorňuje na ohromný pokrok v dekontaminaci zasažené půdy (pouze 15 kusů munice na hektar), předchozí zpráva přitom hovořila o 500-1000 kusech munice na hektar. Bývalý vojenský prostor je v současnosti kontrolován místními autoritami, dekontaminační práce provádí týmy vojenských odborníků v součinnosti s policejními pyrotechniky. Na konci roku 2001 bylo již objeveno a zničeno 52 573 kusů UXO (vyjma dělostřelecké munice).
 
Příležitostně dochází k nehodám s UXO také v jiných částech ČR, jedná se většinou o pozůstatky druhé světové války. Většina těchto pozůstatků je nalezena při stavebních pracích v blízkosti městských center. Za dekontaminaci jsou v těchto případech odpovědny policie a Ministerstvo vnitra. Podle odhadů Ministerstva vnitra došlo v průběhu roku 2001 ke zhruba 12000 případům s UXO (vyjma dělostřelecké munice). Vzhledem k neexistenci centrální statistiky je však možné, že tento údaj zahrnuje také případy UXO z vojenského prostoru Ralsko. Od ledna 2002 mají všechny místní policejní oddělení povinnost hlásit případy UXO na pyrotechnické oddělení Ministerstva vnitra.
 
V říjnu 2001 našla skupina dobrovolníků při čištění řeky Vltavy v blízkosti města Český Krumlov tři miny. Policejní vyšetřování však ukázalo, že se jednalo pouze o prázdné obaly, z nichž byla odstraněna explozivní náplň. Patrně je do řeky odhodili čeští příslušníci mezinárodních vojenských kontingentů SFOR a KFOR, kteří mají nedaleko místa nálezu kasárna a kteří si zmíněné obaly pravděpodobně přivezli z některé ze svých balkánských misí.
 

 
Oběti
 
V únoru 2001 odhadovalo Ministerstvo obrany, že nehody spojené s UXO postihly v ČR od roku 1960 zhruba 200 až 300 lidí. V roce 1997 byli UXO zraněni tři lidé; v roce 1998 byli dva lidé zabiti a dva zraněni; v roce 1999 byli tři zabiti a patnáct zraněno; a v roce 2000 byli tři zabiti a čtrnáct bylo zraněno. V průběhu roku 2001 došlo ve dvou nesouvisejících případech k úmrtí čtyř lidí a zranění jednoho v důsledku manipulace s UXO. Podle Ministerstva vnitra však tyto statistiky nerozlišují mezi nehodami, způsobenými UXO a těmi, zapříčiněnými ukradenými zbraněmi.
 

 
Pomoc
 
V roce 2001 poskytla ČR na řešení problematiky odminování 50 000 dolarů organizaci International Trust Fund for Demining and Mine Victims Assistance se sídlem ve Slovinsku. Stejná částka byla vyčleněna i pro rok 2002. Ministerstvo zahraničních věcí navrhlo, aby česká vláda podpořila také International Centre for Humanitarian Demining v Ženevě včetně Implementation Support Unit.
 
Česká obuvní firma Zeman vyvinula speciální obuv, chránící před výbuchem, pro pyrotechniky a další osoby, které pracují v zaminovaných oblastech. Ministerstvo zahraničních věcí uvedlo, že se na tomto projektu nepodílí, je však připraveno zprostředkovat potřebné kontakty a případně přispět také finančně.
 

 
INTERNATIONAL CAMPAIGN TO BAN LANDMINES (Mezinárodní kampaň za zákaz nášlapných min)
 

 
ICBL je sítí více jak čtyř set nevládních organizací ve více jak devadesáti zemích světa, které působí na lokální, státní, regionální a mezinárodní úrovni. Jejich společným cílem je dosáhnout úplného zákazu používání nášlapných min.
 

 
(O skutečnou realizaci zákazu výroby a používání nášlapných min usiluje řada organizací. Kampaň ICBL usiluje o úplný mezinárodní zákaz užívání, výroby, skladování, prodeje převozu a exportu nášlapných min. ICBL se zasazuje o: podepsání, ratifikaci, implementaci a monitoring Dohody o zákazu nášlapných min z roku 1987 (známé také jako Ottawská dohoda), navýšení zdrojů na odminovací programy a programy zaměřené na zvyšování povědomí o nebezpečí nášlapných min a navýšení zdrojů u asistenčních a rehabilitačních programů pro oběti nášlapných min.
 
Historie: V průběhu roku 1991 začalo několik nevládních organizací a aktivistů diskutovat o možnosti vzájemné kooperace a koordinace aktivit, usilujících o zákaz nášlapných min. ICBL byla založena v říjnu 1992 šesti nevládními organizacemi: Handicap International, Human Rights Watch, Medico International, Mines Advisory Group, Physicians for Human Rights a Vietnam Veterans of American Foundation.
 
Během svého působení v Africe, Asii, na Středním východě a v Latinské Americe měly tyto organizace možnost po dlouhá léta sledovat destruktivní působení nášlapných min na společnost a obyvatele v těchto zemích. Nášlapné miny přitom neohrožovaly jenom lidi v postižených oblastech, ale v mnoha případech zásadně podrývaly a omezovaly práci těchto organizací. Záhy tak bylo jasné, že je nutné přijmout odpovídající řešení celé situace, kterým byl všeobecný zákaz nášlapných min.
 
Třetího a čtvrtého prosince 1997 podepsalo 122 zemí Dohodu o zákazu nášlapných min, která zakazuje užívání, výrobu, skladování, prodej, převoz a export těchto min. Dohoda také zavazuje zúčastněné státy ke zničení všech zásob nášlapných min do čtyř let od chvíle, kdy Dohoda nabyla v dané zemi právní platnost. V průběhu deseti let by pak měly tyto státy vyčistit svá zaminovaná území a zajistit ekonomickou a sociální rehabilitaci obětem nášlapných min.)
 
(red., podle výroční zprávy International Campaign to Ban Landmines, Člověk v tísni)

 
Zařazeno v sekci:
 

 
 
 
 Naše tipy 
 
reklama

reklama

 
TOPlist
NAVRCHOLU.cz