reklama

 
banan webhosting

Z historie Estonska

Nejvyšší sovět Estonské sovětské socialistické republiky vyhlásil její svrchovanost 16. listopadu 1988 a zároveň uzákonil nadřazenost republikových zákonů nad zákony Sovětského svazu. 20. srpna 1991 Nejvyšší rada Estonska vyhlásila nezávislost. Co ale bylo předtím?
 
První zprávy o osídlení území Estonska pocházejí z 1. století n. l., z jiných pramenů vyplývá, že východní Pobaltí bylo osídleno ugrofinskými kmeny již ve 3. tisíciletí př. Kr. V 11. století se část území dostalo pod nadvládu Kyjevské Rusi, v 12. století pod nadvládu Novgorodského knížectví. Od 13. století až do livonských válek (1558-1583) ovládal Estonsko Německý řád livonských rytířü. Po jeho porážce si území Estonska rozdělily Polsko, Dánsko a Švédsko.
 
Od počátku 17. století do 18. století patřilo Estonsko Švédsku, od roku 1721 do roku 1918 se nacházelo pod ruskou nadvládou. V listopadu 1917 došlo k oddělení Estonska od Ruska, vzápětí však bolševici ustavili komunistickou vládu, která vládla v Tallinu až do února 1918, kdy bylo Estonsko okupováno německou armádou, která zde setrvala až do německé kapitulace. V listopadu 1918 Estonsko obsadila Rudá armáda a vyhlásila tzv. Estonskou pracovní komunu.
 
V prosinci 1919 estonská vojska obsadila celé území a byla vyhlášena demokratická republika. Podle rusko-estonské smlouvy z února 1920 se ruská vláda území Estonska dobrovolně a navždy zřekla.
 
Meziválečný vývoj státu byl poznamenán výraznou politickou nestabilitou. Podle tajného dodatku k německo-sovětské smlouvě o neútočení z 23. srpna 1939 se Estonsko dostalo do sféry vlivu Sovětského svazu, 28. září 1939 byla pod vojenským nátlakem podepsána sovětsko-estonská smlouva o vzájemné pomoci, na jejímž základě se začaly v Estonsku budovat sovětské námořní a letecké základny.
 
Nátlak na Estonsko pokračoval sovětským ultimátem ze 16. června 1940 obviňujícím estonskou vládu z porušování smlouvy a požadujícím pod vojenskou hrozbou sestavení nové prosovětské vlády. Taková vláda byla vytvořena 21. června 1940 v čele s Johannesem Varesem. Po volbách do Státní dumy (parlament) s jednotnou kandidátkou byla téhož dne vyhlášena Estonská sovětská socialistická republika.
 
Následovalo začlenění země do Sovětského svazu. V tomto období bylo zabito nebo odvlečeno na Sibiř šedesát tisíc Estonců. V období druhé světové války bylo Estonsko začleněno do říšského komisariátu Ostland. Po porážce Německa bylo znovu obsazeno sovětskými vojsky, téměř sedmdesát tisíc Estonců odešlo do emigrace, mnozí se zapojili do partyzánského hnutí, které se podařilo sovětské moci zlikvidovat až r. 1951.
 
V letech 1945-1959 proběhla násilná sovětizace a kolektivizace (dalších šedesát tisíc lidi bylo deportováno na Sibiř), a zároveň se do země přistěhovalo mnoho Rusů a obyvatel jiných národností. Demokratické přeměny probíhající ve druhé polovině 80. let výrazně ovlivnily i Estonsko. 27. listopadu 1989 schválil Nejvyšší sovět Sovětského svazu zákon o hospodářské samostatnosti pobaltských republik, který v Estonsku vstoupil v platnost 1. ledna 1990.
 
V únoru 1990 byl sestaven Estonský parlament, který v březnu 1990 vyhlásil státní svrchovanost Estonska. V březnu se konaly i volby do Nejvyššího sovětu Estonské SSR (dnešní Nejvyšší rada), ve kterých zvítězila Estonská lidová fronta a organizace Svobodné Estonsko s programem obnovy nezávislého státu. Nově zvolená Nejvyšší rada prohlásila vládu Sovětského svazu v zemi za nezákonnou od samého počátku. Úsilí o dosažení nezávislosti pokračovalo i přes zásahy ze strany vedení SSSR. V květnu byl schválen nový název státu (Estonská republika).
 
8. března 1991 se v referendu většina oprávněných voličů vyslovila pro nezávislost země. Parlamentní volby 5. března 1995 přinesly vítězství Koaliční straně, která spolu se Zemědělským lidovým svazem Arnolda Rüütela získala 32,7% hlasů. Nastal mírný posun doleva, ale země pokračuje v důsledné hospodářské reformě a jednoznačné orientaci na Západ.
 
Michal Sláma

 
Zařazeno v sekci:
 

 
 
 
 Naše tipy 
 
reklama

reklama

 
TOPlist
NAVRCHOLU.cz