reklama

 
banan webhosting

Malinkaté Lichtenštejnsko

Lichtenštejnsko leží mezi rakouským Vorarlberskem a Švýcarskem. Osídleno bylo odedávna, v římském období patřilo k provincii Raetia. Od roku 1719 bylo knížectvím v rámci Římskoněmecké říše, v roce 1806 získalo jako člen Rýnského spolku samostatnost.
 
Římané byli v 5. stol. vytlačeni Alamany, předchůdci dnešních obyvatel. Za císaře Karla Velikého se stala Raetia knížectvím, později na tomto území vzniklo Vaduzské knížectví a knížectví Schellenbergů, která se v r. 1434 ustálila v dnešní hranici. V r. 1699 Lichtenštejnské knížectví koupilo území Schellenbergů, v r. 1712 hrabství Vaduz od hraběte von Hohenembs. V r. 1719 se Lichtenštejnsko stalo knížectvím v rámci Římskoněmecké říše. V období 1815-1866 náleželo do Rýnského spolku.
 
Po porážce Rakouska v l. světové válce se Lichtenštejnsko orientovalo na neutrální Švýcarsko. Nejprve s ním uzavřelo dohodu (1921) a převzalo švýcarský frank jako měnu, v r. 1923 rozšířilo tyto vztahy na celní unii. Asi 27% lichtenštejnských příjmů pochází z celních výnosů Švýcarska, přičemž Lichtenštejnsko nemá vlastní celní správu. Až r. 1986 tu bylo ženám přiznáno volební právo. Hospodářsky je však země plně integrovaná do obchodního systému Švýcarska. V r. 1984 se stal hlavou státu kníže Jan Adam Pius, syn Františka Josefa II. , jehož manželkou je Marie Kinská, narozená v Praze. 1. května 1995 vstoupila země do Evropského hospodářského prostoru.
 
V slabě rozvinutém průmyslu bez významnějších surovin převládají malé podniky. V zemědělství a lesnictví pracují jen 3% obyvatel. Velké příjmy plynou z daní zahraničních firem, které vzhledem k nízkým daním přeložily své sídlo do Lichtenštejnska. Třetina obyvatelstva jsou cizinci, převážně Švýcaři.
 
Michal Sláma (soutěžní příspěvek, f3300)

 
Zařazeno v sekci:
 

 
 
 
 Naše tipy 
 
reklama

reklama

 
TOPlist
NAVRCHOLU.cz