reklama

 
banan webhosting

Zaostřeno na Makedonii

17. listopadu 1991 schválil Makedonský parlament ústavu zakotvující svrchované a samostatné postavení Makedonské republiky. Mimochodem - území dnešní Makedonie bylo součástí antické Makedonie, která se rozprostírala na území dnešní Makedonie, Bulharska a Řecka.
 
Počátky slovanského osídlení jsou datovány do 6. až 7. stol. n. l. V 7. stol. byla Makedonie součástí byzantské říše, v první polovině 9. stol. součástí bulharské říše, v poslední třetině 10. stol. se stala centrem Západobulharské říše, potom byla podřízena byzantské říši a r. 1230 se stala součástí druhé bulharské říše.
 
V polovině 14. stol. podmanili Makedonii Srbové. Od konce 14. stol. do počátku 20. stol. se makedonské území nacházelo pod nadvládou Turků v rámci Osmanské říše. Proti turecké nadvládě se v zemi rozvíjelo národně osvobozenecké hnutí, které však nebylo jednotné, protože na území Makedonie žili kromě Makedonců i příslušníci jiných národů (Bulhaři, Řekové, Srbové, Albánci).
 
Částečné uvolnění vztahů s Tureckem nastalo po kongresu r. 1878, kdy vzniklo samostatné bulharské knížectví. Národnostní roztříštěnost se pokusila překonat makedonská revoluční organizace, jejíž část pod vedením G. Delčeva zorganizovala r. 1903 tzv. ilindenské povstání proti turecké nadvládě. Zároveň se území Makedonie stalo od konce 19. stol. předmětem zájmu Bulharska, Srbska a Řecka, tzn. států, jejichž příslušníci v Makedonii žili. To bylo hlavním důvodem mezinárodního napětí na počátku 20. stol., kdy docházelo k postupnému rozpadu Osmanské říše a o Balkán projevily zájem Rakousko-Uhersko a Německo.
 

 
První balkánská válka
 
První balkánská válka r. 1912 znamenala konec turecké nadvlády v zemi. Po uzavření bukurešťského míru r. 1913 připadla severní Makedonie (tzv. Vardarská) Srbsku a jižní Makedonie Řecku. Na počátku první světové války se Makedonie stala předmětem zájmu Srbska a Bulharska.
 
Od poloviny října 1918 až do konce r. 1918 byla Makedonie okupována Bulhary a poté se stala součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Makedonie se rozvíjela v rámci tohoto státu a od r. 1929 v rámci Jugoslávie. Po napadení Jugoslávie hitlerovským Německem a jeho spojenci Itálií, Maďarskem a Bulharskem byla většina Makedonie obsazená bulharskou armádou a zbytek italskou v rámci tzv. Velké Albánie.
 
V létě 1941 započal v Makedonii, podobně jako v ostatní Jugoslávii, národně osvobozenecký boj proti okupantům, který zintenzívněl r. 1943 po kapitulaci Itálie, kdy část území osvobodili jugoslávští partyzáni. Makedonie byla osvobozena v listopadu 1944 jugoslávskou národně osvobozeneckou armádou za podpory bulharských jednotek (Bulharsko přešlo od srpna 1944 na stranu protihitlerovské koalice).
 
V osvobozené Jugoslávii se Makedonie stala r. 1945 součástí Federativní lidové republiky Jugoslávie v čele s komunistickou stranou, od r. 1963 Socialistické federativní republiky Jugoslávie. V Makedonské socialistické republice tak jako v celé Jugoslávii se začalo realizovat budování socialismu v linii reprezentované Josipem Brozem Titem.
 
Revoluční přeměny v Makedonii začaly později než v ostatních oblastech Jugoslávie. Deklaraci o suverenitě republiky až do úplného odtržení od Jugoslávie přijal Makedonský parlament v lednu 1991. V červnu 1991 byl změněn název státu na Makedonskou republiku, ale definitivně nebyl ustálen ani v červnu 1993.
 
V září 1991 se uskutečnilo referendum, ve kterém se 95% voličů vyslovilo pro svrchovanost republiky a 17. listopadu skupština schválila ústavu zakotvující svrchovanost a samostatnost Makedonie, v prosinci 1991 požádala Makedonská republika Evropské společenství o její uznání. Žádost narazila na odpor Řecka, které se obávalo možné snahy o připojení řecké provincie Makedonie k Makedonské republice.
 
Tuto obavu Makedonská republika vyvrátila schválením dodatku k ústavě, ve kterém vyhlásila, že nemá nároky vůči sousedním státům. Další změny ústavy vedly k odvolání makedonských poslanců z parlamentu SFRJ a z předsednictva federace. V lednu 1992 byl přijat zákon umožňující vybudování vlastní republikové armády. Zemi v březnu 1992 opustily jednotky jugoslávské federální armády. 8. dubna 1993 se Makedonie stala členem OSN.
 
V prezidentských volbách 16. října 1994 opět zvítězil Kiro Gligorov. V parlamentních volbách 30. října 1994 zvítězila levicově orientovaná koalice Svaz pro Makedonii.
 
Michal Sláma (soutěžní příspěvek, f2900)

 
Zařazeno v sekci:
 

 
 
 
 Naše tipy 
 
reklama

reklama

 
TOPlist
NAVRCHOLU.cz