reklama

 
banan webhosting

Hory Slovensko 2001 - díl V.

:
 
9. den
 

 
Počasí: 20-30°C, dopoledne bouřky, odpoledne slunce
 

 
Dneska jsme si naplánovali docela dlouhou tůru s několika vrcholy (lépe řečeno vrcholky, ve srovnání s Tatrami) a návštěvou Dobšinskej ľadovej jaskyně. Vyrážíme ze Stratěné po modré a jdeme údolím potoka Tiesňavy. Čeká nás prudký stoupák na kopec pod nímž ve vápencovém podloží je jeskyně. Jenže se opět docela dost rozpršelo a tak se schováváme do jedné z jeskyněk, kterých je tu spousta. K Dobšinské ľadové jeskyni dorážíme celí od bahna a musíme na ostatní, kteří přijeli autobusem, nebo autem až k ní, působit jako marťani. Návštěva se nakonec nekoná, neboť odmítáme vystát obrovskou řadu. No co, na led se kouknem doma do ledničky. Pod jeskyní míříme do jediné hospody na lehký oběd. Obě polévky (gulášová a knedlíčková, 100,- Sk přesně) nesplňovali vůbec poměr cena/výkon. Odtud se vydáváme na Havraniu skálu, kde je docela hezká vyhlídka do kraje. Dále pokračujeme do údolí Malých Zajf, jejichž krása spočívá v čistém potůčku tekoucím rozsáhlým rozkvetlým údolím. Ze Zajf vyrážíme na Geravy a dále do vesnice Dedinky při Palcmanské Maši. Zpátky do Stratěnej je to již jenom kousek. Celá tůra měla něco kolem 30 kilometrů.
 

 
:10. den
 

 
Počasí: 25°C, jasno, občas mráček, opět dusno
 

 
Ráno se balíme a odjíždíme ze Stratené na druhou stranu Slovenského ráje do Hrabušic, kde parkujeme auto v Podlesku (70,- Sk/den, jinde se nadá zaparkovat) a vyrážíme na poslední lehčí tůru. Zaplatíme vstupní poplatek 30,-Sk/osoba/den a vydáváme se po modré značce Prielomem Hornádu. Cestou je potřeba překonat několik úseků s řetězy a železnými rošty. Po třech kilometrech chůze kolem řeky se dostáváme na odbočku po zelené vedoucí do Kláštorské rokliny. Cesta roklinou na Kláštorisko (stával zde klášter, jehož zbytky se v současnosti rekonstruují) je plná převýšení, které je nutno zdolat po žebřících. Polovina cesty je vedena řečištěm potoka, takže jsme rádi že máme na nohou Gore-tex a pobaveně sledujeme ostatní v teniskách, jak se snaží za každou cenu vyhnout kontaktu s vodou, což nejde. Po hodině výstupu jsme nahoře a po nezbytné svačince se vydáváme po červené značce zpět na Podlesok. Cesta vede pohodlnou cestou lesem a po dvou hodinách chůze jsme opět u auta. Takže to je už opravdu konec, nasedáme a míříme směrem domů. Přechod míjíme opět bez čekání a po celkem čtyřech hodinách jízdy jsme opět tam, kde jsme celou dovolenou začínali.
 

 
Co říci závěrem: Vysoké Tatry jsou opravdu krásné a dá se v nich určitě pobýt déle. Nejvíce ze všeho se nám líbily Belianské Tatry, které mají úplně jiný charakter a jsou fakt nádherné. Pieniny nebyly špatné, ale nedá se v nich strávit delší čas, neboť jsou relativně malé a hlavní část se nachází v Polsku. Slovenský ráj byl pro nás už jenom odlehčením na závěr.
 

 
Celá dovolená, včetně benzínu, jídla a ubytování nás vyšla asi na 10 000,- Kč. Prostě peníze na Slovensku v horách není zač utratit. Také to je díky skvělému kurzu naší tvrdé koruny. Jídlo jsme si vařili buď sami na privátech, anebo jsme si zašli do místních hospůdek.
 

 
Text a foto: Vojta Janíček
 
Doprava a support: Marcelka a Punto
 

 
Zařazeno v sekci:
 

 
 
 
 Naše tipy 
 
reklama

reklama

 
TOPlist
NAVRCHOLU.cz