reklama

 
banan webhosting

Hory Slovensko 2001 - díl IV.

:
 
7. den
 

 
Počasí: ráno jasno a dusno, odpoledne bouřka, teplota kolem 30°C
 

 
Tento den jsme se rozhodli navštívit Pieniny a hlavně vyzkoušet splavení Dunajce. Autem vyrážíme ze Ždiaru a míříme do Červeného Kláštora. Ještě před ním narážíme na první pltníky, jak si místní voraři říkají. Zastavujeme a jdeme to ze zvědavosti obhlédnout. Okamžitě se nás ujímá pltník a než se stačíme rozmyslet tak sedíme na plti (celkem zvláštní konstrukce 5-ti hranatých loděk svázaných k sobě, pojímající cca 12 osob a dva pltníky) a plavíme se po celkem klidném Dunajci. Cena 200,- Sk/osoba je celkem únosná, a to jako Češi máme místní taxu, jinak Maďaři sedící s námi to mají za 300,-. Vzhledem k tomu, že Dunajec je hraniční řekou, na druhém břehu to samé provozují Poláci. Ani jeden z národů ovšem nesmí vystoupit na sousedský břeh. Cesta trvá přibližně dvě a půl hodiny za stále většího vedra a dusna. Dozvídáme se v průběhu plavby spoustu smyšlených historek a báchorek, ale i informaci, že slovo Pieniny vzniklo podle pěny, která se objevuje na Dunajci. Tato pěna není způsobena znečistěním, ale naopak tím, že voda protéká vápencem, který obrušuje a tak se zpěňuje.
 
:Nakonec jsme vysazeni před polskou hranicí, kterou můžeme překročit pěšky po předložení pasu. Tuto možnost zavrhujeme a uvědomujeme si, že naše auto je jaksi daleko a nevíme, ani jak se k němu dostaneme. Naštěstí na odstavném parkovišti je stanoviště kyvadlové dopravy, která si jezdí, jak chce řidič. Autobus vyráží až po zjištění že ekonomika provozu je dobrá, to znamená, že je dostatek cestujících ochotných zaplatit 50,- Sk za dvacet kilometrů jízdy. Po několika urgencích a půlhodině čekání vyrážíme zpět na místo vyplutí. V Červeném kláštore si ještě prohlížíme starý klášter, kde není celkem nic k vidění. Za velké bouřky odjíždíme zpět, čeká nás ještě hledání směnárny, kterých není v této oblasti zrovna hodně. Tím se jaksi naplnil den, zítra nás čeká přejezd do Slovenskýho ráje.
 

 
:8. den
 

 
Počasí: 25°C, lehce pod mrakem, dusno
 

 
Ráno vyrážíme brzy a směřujeme přes Poprad do Slovenskýho ráje. Kde se ubytujeme ještě nevíme. Po cestě nás chytá velká bouřka, v serpentinách přes Ráj máme obrovské štěstí, že nás nepřeválcoval míchač betonu, který se vyřítil z kopce do zatáčky. Celá zadní část mu klouže do protisměru, asi 20 metrů před námi. Tato skutečnost nám pomohla zjistit, že brzdy od našeho vínově červeného miláčka jsou v naprostým pořádku. Ubytováváme se opět na privátu ve Stratěné, tentokráte za 170,- Sk/osoba/noc. Odpoledne se vydáváme na krátkou tůru k vodní nádrži Palcmanská Maša, vytvořené na potoku Hnilec. Zde nás chytá bouřka. Chceme se schovat do hospody, ale při objednávání zjišťujeme, že peníze zůstaly na privátu. Co se dá dělat, další dvě hodiny čekáme až bouřka skončí a schováváme se na břehu u půjčovny loděk. Po tomto otravném čekání se vydáváme zpět. Večer se ještě jedeme podívat do vesnice Dobšiná, odkud rychle mizíme, neboť nám to připomíná tu nejhorší čtvrť v Ostravě.
 

 
Text a foto: Vojta Janíček
 
Doprava a support: Marcelka a Punto

 
Zařazeno v sekci:
 

 
 
 
 Naše tipy 
 
reklama

reklama

 
TOPlist
NAVRCHOLU.cz