reklama

 
banan webhosting

Vzhůru na hrad Krašov

Po mém prvním článku o Karlštejnu bych vám rád povyprávěl o další dobrodružstvích, které jsem během léta zažil. Hlavní roli v nich hrály hlavně české hrady a zámky a v neposlední řadě i zříceniny. Dnes se podíváme na Krašov.
 
Den po návratu z Karlštejna jsem se začal balit, neboť jsem další den odjížděl na zajímavý a netradiční tábor, na který sem se již pár měsíců tolik těšil. Bylo tomu totiž asi tak půl roku, co jsem se začal spolu se svými přáteli zajímat o historický šerm. Navštěvovali jsme pro nás zřízený kroužek historického šermu v Městském domě dětí a mládeže a tamní ředitelka se spolu se zkušenými šermíři rozhodla, že pro nás přichystá tento netradiční tábor. Bylo to ve své podstatě vlastně "Šermířské soustředění pro mládež", anebo "Život ve středověku". Mělo to být na čtrnáct dní a během té doby jsme se museli naplno vžít do rolí lidí kdesi ve čtrnáctém století.
 
Velice jsem se těšil. Měl jsem již přichystané dobové oblečení, které jsem si obstaral, a které také bylo podmínkou. Dále pak i misku na jídlo a dřevěnou lžíci, kterou jsme si museli každý sám vyrobit. Krátce před prázdninami jsem si dokonce koupil i železný krátký meč, na který jsem byl velice pyšný, a který mám do dnes. S přáteli jsme se pustili i do složitější a těžších věcí, kterými bylo pletení kroužkových košilí a rukavic. Já osobně jsem si vyrobil jen kroužkové rukavice, které mi dali velkou práci, ale i ty mi vydrželi do dnes. Někteří z mých odvážných přátel se tedy pustilo i do kroužkových košilí a sklidili nemalé obdivy i když to nebylo "to pravý ořechový".
 
: Místem konání našeho soustředění byla zřícenina hradu Krašov. Měl jsem již zbaleno a tak jsem se vydal na místo, kde jsme měli sraz a ze kterého jsme tedy i vyjížděli. Když jsme se všichni sešly, nastoupili jsme do auta a odjeli směr Krašov. Měl bych poznamenat, že zřícenina se nalezá v okresu Plzeň sever na skalnaté ostrožně nad vtokem Brodeslavského potoka do Berounky nedaleko obce Bohy. Přímo na zříceninu se jde po lesní silnici, ovšem na tu již auta nemůžou, takže jsme museli vystoupit a hodit rance na ramena. Cesta byla dlouhá asi kilometr, než sme konečně narazili na počátky hradu Krašov. Hned jsme se zarazili u cedule před vstupem na půdu bývalého hradu a začetli se:
 
"Hrad založil před rokem 1232 Jetřich z rodu Hroznatovců. V držení panů z Krašova zůstal až do poloviny 14. století. V 15. a na počátku 16. století jej drželi panové z Kolovrat. V 16. století byl přestavěn v renesanční zámek. Od druhé poloviny 17. století se stal Krašov majetkem plaského kláštera, který ho pro své potřeby nechal barokně upravit. Po zrušení kláštera roku 1785 rychle zpustl. Okolo roku 1800 byl již zříceninou. V letech 1970-71 probíhal na Krašově archeologický výzkum."
 
Rychle jsme se vybalili, rozdělali stany a šli na podrobnější průzkum. Uvnitř pozůstalého hradu jsme narazili na pana kastelána, se kterým jsme se dali do řeči a dozvěděli jsme se moc zajímavých věcí. Vyprávěl nám spousty o historii architekury. Například jsme se dozvěděli, že předhradí s boční stranou zajištěnou dalším příkopem a valem, bylo zastavěno množstvím různých objektů mezi nimiž nalezneme pivovar se spilkou a sladovnou, kovárnu, krčmu, lázeň, cihelnu a musíme předpokládat i další běžné hospodářské objekty. Dále, že Krašov náleží mezi nejstarší české šlechtické hrady.
 
: Zadní část jeho jádra přísluší bergfritovému typu, u něhož byl zřejmě z úsporných důvodů bergfrit nahrazen věžicí s břitem. Absence velké věže byla v nepříznivé terénní situaci záhy pociťována zjevně značně silně, a proto došlo v druhé fázi k výstavbě regulérního bergfritu, který odsunul starší věžici do role zajištění brány. Tato přestavba je zároveň jednou z prvých přestaveb nedávno založeného šlechtického hradu, signalizujících rychle stoupající možnosti a požadavky šlechtických majitelů. Další stavební úpravy motivovala především snaha přiblížit stísněný a malým palácem vybavený raně gotický hrad dobovému obytnému a reprezentačnímu standardu. Koncem 15. století představoval Krašov přední šlechtickou rezidenci. Rozsáhlé předhradí a hospodářské vybavení umožňovalo podnikání ve vlastní režii. Toto předhradí náleží k nejlépe dochovaným na našem území.
 
Pan kastelán na nás byl moc hodný, že nám pověděl tolik zajímavých věcí o historii hradu a taky, že nás nechal na hradě několik dnů pobývat a vžívat se do rolí středověkých lidí. Užili jsme si moc legrace a taky jsme se naučili mnohým středověkým činnostem, mezi které bezesporu patřil hlavně historický šerm. Další z činností bylo například drátování hrnků či misek, ale i kamínků a polodrahokamů, nebo vaření za středověkých podmínek, či pletení různých náramků a náhrdelníků, kde byly užity jako materiál kožené provázky a korálky. Jednou jsme dokonce navštívili stále funkční kovárnu v nedaleké vesnici, kde nám kovář předváděl své umění a ti odvážnější si to mohli vyzkoušet.
 
Po dvou týdnech jsem se vrátil domů pln zkušeností a zajímavých zážitků a vzpomínek, které jsem za ty dny nastřádal a byl jsem rád, že jsem objevil a mohl do své sbírky zařadit další z méně známých zřícenin hradů, kterých je v České republice mnoho.
 
Vojta Furák (soutěžní příspěvek, f1300)

 
Zařazeno v sekci:
 

 
 
 
 Naše tipy 
 
reklama

reklama

 
TOPlist
NAVRCHOLU.cz