reklama

 
banan webhosting

Tikal - mayská perla minulosti

: Tikal, nejstarší hlavní město v mayské nížině, bylo guatemalskou vládou vyhlášeno územím Archeologického národního parku. Tikal zabírá 576 km čtverečních. V tzv. "City", pásu ruin o rozloze 16 km čtverečních, bylo lokalizováno přes 4 000 staveb a některé z nich pak byly vykopány: obytné domy a paláce, vládní rezidence, terasy, plošiny, pyramidy a oltáře - spojené dlážděnými ulicemi, u nichž se rozkládala velká prostranství pro míčové hry.
 
Díky současné technice byl učiněn zajímavý objev. Snímky leteckých radarů totiž vytáhly na svět tepny zavlažovacího systému. Na snímcích se zjevila složitá síť zbudovaných vodních kanálů, dokonce dlážděné cesty s kamennými viadukty, které se táhly takřka přes celý poloostrov Yucatán. Ty jsou bohužel ještě skryty pod hustým tropickým pralesem, ale v budoucnu by se měly archeologické práce zaměřit i na jejich odkrývání.
 
Tikal bylo jedno z největších a nejdůležitějších mayských center a jako jediné si mohlo ve své době činit nárok na jméno "město". Podle odhadu archeologů zde žilo v době jeho rozkvětu 11 000 až 12 000 lidí. I kdyby jich však byla jen polovina, otázkou je, jak se dokázali uživit. Nepochybně z velké části obchodováním. Tikal totiž leží na strategicky výhodném místě, a to na spojnici obou pobřeží, východního a západního, což mu tedy umožňovalo obchodovat s procházejícími obchodníky. Je více než pravděpodobné, že Mayové obchodovali formou výměny, tj. potraviny, sůl a další nedostatkové suroviny vyměňovali za výrobky a šperky vytvořené městskými řemeslníky. Obzvláště vynikali ve výrobě jadeitových šperků a amuletů. Přesto nemohl tento obchod uživit takovou spoustu obyvatel. Proto bylo pro historiky velkou záhadou, jak takovéto zalidněné centrum získávalo potraviny a předměty denní potřeby.
 

 
Další otázky
 
: Archeologové zjistili, že v okolním pralese obklopujícím Tikal, žili roztroušeně jednotlivci či skupinky tzv. rolníků, jejichž povinností bylo dodávat městu potraviny výměnou za ochranu. Přesto si vědci nejsou jistí, zda by tito rolníci byli takto schopni město zásobit dostatečným množstvím potravin. Vzhledem k tomu, že v této pralesní části guatemalské oblasti není dostatečný prostor pro intenzívní zemědělství a navíc zde dodnes nejsou řeky vhodné k plavbě a prales je hustý a těžko průchodný, nabízejí nám již zmíněné letecké snímky logické, leč vědeckým světem zpochybňované řešení. Silnice nade vší pochybnost sloužily stejnému účelu jako ty dnešní, k přepravě lidí, zboží a potravin do města. Jelikož Mayové nepoužívali kolo jako prvek usnadňující dopravu, cesty musely být vydlážděny pro pohodlí lidských nosičů.
 
Dodnes bohužel nejsou zjištěna fakta, jak a proč mayská metropole Tikal zanikla a kam zmizeli její obyvatelé.
 
Tyto nevyřešené otázky jsou důvodem pro neustálé hledání a nepřetržité archeologické práce. Vykopávky, stejně jako v případech dalších mayských památek, jsou silným magnetem nejen pro archeology, ale i pro turisty a především milovníky historie.
 
Na snímcích můžete vidět jednu ze tří nejdominantnějších staveb Tikalu, chrám č. I, včetně části velkého náměstí, a dále pak maketu toho, jak Tikal pravděpodobně vypadal v době svého rozkvětu.
 
Yanka (Soutěžní příspěvek, f200)

 
Zařazeno v sekci:
 

 
 
 
 Naše tipy 
 
reklama

reklama

 
TOPlist
NAVRCHOLU.cz