Takzvané moderní dějiny Austrálie začínají počátkem 17. století s prvními zprávami evropských mořeplavců o nové zemi na jihu (odtud latinský název Australia). Tato nová země je nejprve použita jako nejspíš největší věznice na světě, kam jsou vyváženi zločince a jiní odsouzenci, než je shledána jako obyvatelná a stává se z ní kolonie britské koruny. Je jaksi jedno, že už je po staletí obydlená, je jedno, že je vlastně ukradena původním obyvatelů. O to se nikdo nezajímá. Evropané jsou ekonomicky vyspělejší a silově mocnější, než zdánlivě primitivní a snadno se poddávající domorodci. Začíná konflikt, který se v Austrálii táhne až do dnešních dnů.
 

 
Austrálci, domorodí Australané
 
Kdyby se o to Evropané zajímali, zjistili by, že existují dvě skupiny domorodců. Jedna kterou potkávají na ulicích a druhá, kterou pravděpodobně nikdy nepotkají. Jedna, která se nachází na rozhraní dvou světů, tápe, ale nedokáže najít své místo a druhá, která žije tradičním životem daleko od vlivu svých bílých spoluobčanů. Jedna, která už ztratila schopnosti a zapomněla hodnoty své kultury a druhá, která si tyto hodnoty chrání, protože ví, že bílý člověk by je ve svém tažení za rozšíření jediného správného způsobu života bez respektu převálcoval silou.
 
Život Austrálců byl po staletí založen na nedestruktivním soužití s přírodou, od které si brali jen tolik co potřebovali a zpět dávali vše co nepotřebovali. Vždy když něco přírodě vzali, až už pro svou obživu, zábavu, či čistý zájem, poděkovali jí za to a pokud to bylo možné, po použití ji zase vše vrátili. Věřili, že jejich životy nejsou náhodné, ale každá bytost, ba i rostlina, má své poslání, po jehož splnění opustí své dočasné tělo a nalezne si tělo nové. Systém dosti blízký koloběhu znovuzrození v buddhismu nebo hinduismu.
 
Dnes stále ještě žijí Austrálci, kteří tyto tradice udržují, ale s velkou pravděpodobností mezi ně nepatří ti, co už nahlédli do bílého světa, zjistili že mu nerozumí a on nerozumí jim, ale nebyli dostatečně silní, aby se od něj dokázali odpoutat a uvědomit si svou přirozenost a své místo pod slunci. Mezi tyto opravdové Austrálce ale nemáme moc šancí se dostat. Nedůvěřují nám. Právem. Nedůvěřují těm, kteří je po staletí přesvědčovali, že jejich kultura je primitivní a zavrženíhodná, čímž zcela podlomili identitu a hrdost většiny domorodců na svůj původ. Dnes už i bílí Australané zjišťují, že domorodá kultura není primitivní, ale jen hodně odlišná. Zatím sice jen v rovině komerční využitelnosti, protože svět začíná fascinující kulturu Austrálců pomalu objevovat. Snad je to předzvěst pochopení hlubšího.
 

 
Rozmanitost země Oz
 
V Austrálii si často budete připadat jako v zemi Oz. Toto jméno sice nemá původ v Alenčině kouzelné zemi Oz, nýbrž v anglické výslovnosti jména Austrálie [ostrelija], ale dokonale vystihuje jak Austrálie na cizince působí. Cesta napříč zemí Oz vás dovede z tropického severu přes horký, ale suchý střed na mírný, až na evropský jih.
 
Tropické pralesy severního Queenslandu a Northern Territory, plné rozmanité flóry a fauny z vás dostanou i tu poslední kapku potu.
 
V pouštích Rudého středu a Západní Austrálie se nevyhnete oblakům rudého prachu a bude vás fascinovat opuštěnost, klidnost a krása pouštní krajiny, protkané skalami, pohořími a kaňony. Právě v této oblasti se nachází většina půdy navrácené domorodcům. Nám se může zdát, že tím australské vlády Austrálcům prokázaly medvědí službu. Opak je pravdou: odlehlé oblasti jsou pro domorodce přirozeným útočištěm a někde v těchto nekonečných končinách putují pouští praví Austrálci.
 
V nejhustěji obydlené oblasti Austrálie, jihovýchodních státech New South Wales a Victoria se budete občas cítit jako doma. Vinice ve vlnité krajině, listnaté lesy, evropská města, opuštěná pobřeží připomínající pobřeží britské či irské. Jen vzdálenosti jsou daleko větší a hustota zalidnění přeci jen menší.
 
To vše vám nabídne kouzelná země Oz. Stačí jen mít otevřené oči a srdce, dostat se za povinné atrakce a snažit se proniknout pod povrch. Na Austrálii je fascinující to, že u i jen tento povrch je nezapomenutelný. Co se skrývá hlouběji však už objevíte pouze sami.
 
Marcela Zárubová (Soutěžní příspěvek, f100)