reklama

 
banan webhosting

Cesta do Tanzánie

: Přibližně před týdnem jsme vám přinesli cestopis Daniela Michálka z Etiopie. Dnes následuje volné pokračování vyprávění o jeho cestě - zůstáváme na africkém kontinentu, ale přesouváme se do Tanzánie.
 
Odpoledne přistáváme na Kilimanjaro airport. Platíme si vízum (20,- USD). Kontrolují nám očkování proti žluté zimnici. Místní taxikáři nám nabízejí své služby. Nasazují šílené ceny, ale cítím, že jsme v mnohem více vyspělejší zemi než byla Etiopie. Večer dorážíme do hotelu ve městečku Moshi společně s naším člověkem s cestovní kanceláře. U večeře dohadujeme detaily cesty na Kilimanajro. Cenu jsme již měli dohodlou do předu. 500,- USD/osoba (2 průvodci, 6 nosičů, jídlo).
 
Brzy ráno fotíme Kilimanjaro při východu slunce. Po snídani vyrážíme na prohlídku městečka. Je tu šílené vedro a vlhko. Scházíme se s člověkem z cestovky a platíme mu za výstup. Oběd jsme si dali v jedné z místních restaurací. Jídlo zde vaří výborné a chutné. Pak už jen courání po městě. Večer jsme si zabalili a vyfotili Kili při západu slunce.
 
Ráno nás vyzvedli přesně v 10:00. Jeli jsme společně s našim průvodcem ještě pro nějaké věci a jídlo a pak směrem na Machame gate. Zde jsme se zapsali do knihy návštěv, zaplatili tučné vstupné (310USD/5dní). Bylo to již zahrnuto v ceně za výstup. Zde jsme se také setkali s našimi nosiči, kuchařem a druhým průvodcem. Trochu nás to děsilo, neboť kolem 4 turistů tancovalo 6 nosičů a 2 průvodci. Kili je dosti komerční záležitost a tak jsem si na to začali, i když neradi, zvykat. Náš dnešní trek vedl do Machame hut. Obdrželi jsme od našeho průvodce svačinu a vyrazili (1800m). Cesta vede tropickým pralesem. Vhledem k tomu, že zde v poslední době dost pršelo, cesta občas vede přes bahno. Je tu krásná příroda a parádní vlhkost.
 
Odpoledne dorážíme do Machame Hut (3000m), 10km a 1200m stoupání. Jsme zde ještě před průvodcem a nosiči. Bylo nám řečeno, že nosiči dorazí na místo vždy první a připraví stany a jídlo. Ovšem naše tempo bylo naprosto perfektní a tak jsme každý den na nosiče museli čekat. Není to vždy výhodou, neboť zde často prší a čekání na dešti není zrovna příjemné. První šok jsme zažili, když se nás jeden z nosičů zeptal jestli si přejeme svačinu venku nebo ve stanu. Řekli jsme, že nám je to jedno. Po chvilce jsme byli vyzváni do jednoho ze stanů. Plápolala zde svíčka a na prostřeném ubrusu voněl čerstvý popcorn, čaj, káva, sušenky. Trochu nás to překvapilo. Večeře pak byla o třech chodech. Tak to bylo každý den.
 

 
Jdeme dál
 
Ráno vyrážíme okolo 9 hodin. Dnes nás čeká 6km úsek do výšky 3700m. Cesta ubíhá docela rychle. Okolí se změnilo v křoviny a malé stromky. Tempo přizpůsobujeme vzdálenosti a také nosičům, nicméně opět dorážíme do Shira cave (3700m) jako první. Zde nás zastihlo malé krupobití. Jakmile nesvítí slunce tak je tu docela zima. Po dešti vyrážíme na malou procházku z důvodu aklimatizace. Dosahujeme výšky cca 4650m. Vracíme se akorát na večeři.
 
Další den nás čeká zkratka. Zkrátíme si tak celý výstup o 1 den. Po aklimatizaci v Etiopii si to můžeme dovolit. A tak za občasného sněžení procházíme kolem Lava Tower 4600m až do Arrow Glacier Hut 4850m. Zde je docela zima a dokonce je zem pokrytá sněhem. Opět čekáme na nosiče. V jednom ze stanů, který dorazil první se zahříváme. Neustále padá sníh. Je tu ještě jedna skupina, dva Jihoafričané. Jsme z toho sněžení trochu nervózní, neboť nevíme co nás čeká. Při večeři domlouváme s průvodcem detaily výstupu na vrchol. Pak si dáváme ještě malý trek na aklimatizaci, ale husté sněžení nás brzy zahání zpět do stanů.
 
Vstáváme v 01:45. Stan je celý zmrzlý a jinovatka je i uvnitř. Rychlé oblíkání a malá snídaně. Byly podávány pouze sušenky a čaj a tak jsme si ze svých zásob ještě uvařili polévky. Příprava proběhla docela rychle, hůlky, čelovky, čepice, rukavice. Je docela slušná zima, že celta stanu je jak jeden kus plechu. Nervózně podupáváme a čekáme na průvodce. kolem 2:45 vyrážíme. Jdou s námi pouze 2 průvodci.
 
: Jihoafričané vyrazili již něco po půlnoci. Vidíme nad hlavami nad sebou krásné hvězdy a mihotání baterek. Je nám docela zima o omrzají nám prsty u nohou. Jdeme krok za krokem za naším průvodcem, který svitem z baterky hledá stopy. Občas je ztratíme, ale za chvíli opět kopírujeme stopy. Terén je docela náročný, sníh, namrzlé kameny, led. Občas si musíme pomáhat rukama a výstup se podobá šplhání po skalách. První úsek je velice náročný neboť musíme vystoupat ze 4850m do výšky 5600m a to při velice příkrém stoupání. Dech nám těžkne a zima dělá své.
 
Kolem 4:00 se trošku zvedá vítr a zatahuje se. Nohy bolí od zimy čím dál více. Myslím, že je tak -15 stupňů. Druhý z nosičů nemá ani rukavice a ani dostatek sil. Kolem 6:00 dosahujeme dna kráteru (5600m). Začíná vycházet slunce. Začíná se i oteplovat. Fotíme východ slunce a jsem rádi, že máme tento úsek za sebou. Pak následuje přechod dna kráteru. Je to tu fantastické, míjíme Furtwanglerův ledovec. Pak už následuje jen posledních 295 výškových metrů. I ty zdoláváme a v 7:30 minut dosahujme Uhuru Peaku 5895m. Je to nádherný pocit. Fotíme se, zapisujeme do knihy. Vychutnáváme si tu nádheru asi 20 minut. Pan následuje sestup, kolem Kerster Glacier, Decken Glacier, Rebmann Glacier až na Stella Point (5700m). Zde se dáváme po Mweka route dolů přes Barafu Hut až do Mweka Hut (3100m). Opět čekáme na nosiče, kteří šli jinou cestou. Děláme si pak vlastní polévku a večer slivovicí a pivem slavíme náš dnešní úspěch.
 
Ráno balíme a odcházíme směr Mweka Gate. Po 2,5 hodině dorážíme a čekáme na vyzvednutí certifikátů. Po té následuje zaplacení spropitného nosičům a průvodci. Dali jsme jim dohromady 100000 schillinks s tím, že jsme byly spokojeni jen z jedním z průvodců a kuchařem. Spropitné není povinnost, ale je to tu normální a každý to očekává. Pak odcházíme do Mweka village, kde nás vyzvedne človíček z cestovky a odveze zpět do Moshi. Ještě zveme všechny na jedno pivko a pak odjíždíme do Moshi. Večer slavíme lahví whisky a několika piv a pak sladký spánek.
 
Poslední den jsme věnovali nákupům dárků a drobných předmětů. Je opět tropické vedro a tak se brzy vracíme zpět a odpočíváme. Večer vyrážíme s našimi přáteli do hospody. Po několika pivech odcházíme domů. Po cestě dojde taxíku benzin a tak se vydáváme po svých. Cestou objevujeme místní hospůdku s hudbou a tak poslední noc v Africe protancujeme v zajetí afrických rytmů.
 
Ráno odjíždíme na letiště a přes Addis Ababu a Frankfurt dorážíme do Prahy. Zde naše putování končí.
 
Daniel Michálek (autorovy stránky naleznete na adrese http://web.redbox.cz/minjos/ )

 
Zařazeno v sekci:
 

 
 
 
 Naše tipy 
 
reklama

reklama

 
TOPlist
NAVRCHOLU.cz