reklama

 
banan webhosting

Národní park Podyjí

: NP Podyjí byl vyhlášen roku 1991 na území asi 62 km2, které se nachází na rozhraní dvou velkých geologických systémů, Českého masívu a mladších Karpat, kde se střetávají výběžky teplých panonských nížin s chladnější oblastí hercynských vrchovin. Vyprahlé stepi se zde střídají s hlubokými a stinnými stržemi, louky přecházejí v doubravy a bory, pralesní bučiny jsou protikladem rozsáhlých odlesněných vřesovišť a tím vším protéká řeka Dyje, jejíž divokost tlumí učesané vinice a sady. Rozmanitost přírodního prostředí a mimořádné bohatství rostlinných i živočišných druhů je jinde téměř nevídané. Nalezne zde jilm, jedli, buk, dřín i jalovec, brambořík nachový, ale také mloky skvrnité, dudka chocholatého, ledňáčka a užovku stromovou. NP Podyjí lze třeba projet na kole, ale nikoli na silničním, tedy projet se to dá, ale moc pohodlné to není, neboť ne všude jsou asfaltové cestičky.
 
Prohlídku můžete začít třeba vinicí Šobes, která má unikátní vinařskou polohu, je obrácena na jih a rulový podklad dává oblasti výborné mikroklima pro pěstování vína, a dnes patří Znovínu Znojmo. Byla osídlena již před 30 000 lety v době keltské a římské. Lze zde najít zbytky staré, snad římské cesty. Otázkou zůstává, zda koleje vryté do skály nad vinicí Šobes jsou od římských legií, které zde procházeli, pravděpodobně na Nový Hrádek v dnešním NP, nebo od mnichů kláštera v St. Pöltenu, putujících na Hradiště u Znojma, kdysi Pöltenberg, obracet Slovany na křesťanskou víru či tudy od Dunaje vedla cesta slovanského kmene ""Venetů"" na území ""barbarů""
 
Na12ha se pěstují především odrůdy Ryzlinku a Rulandského. Právě Ryzlink rýnský pozdní sběr z r. 1997 z této oblasti byl zařazen mezi 1 000 nejlepších vín na světě. Můžete ho ochutnat přímo zde od 1.6. do 30.9. mezi 10 a 18 hodinou (0,05l stojí od 10 - 20Kč).
 
Dále můžete pokračovat na Devět mlýnů. Je to 2,5 km dlouhý úsek řeky Dyje, kde stávalo 9 mlýnů. Tři z nich zanikly již v dávné době a na zbylých 6 upozorňují ruiny a dobře zachovalé splavy. Je trochu složitější se k nim propracovat přes kopřivy a křoví, ale výhled na splavy a rozdivočelou řeku určitě stojí zato.
 
Když se vrátíte kousek zpátky, odbočíte a dojedete až na Siegsfieldův kámen, naskytne se vám překrásný výhled na řeku Dyji z monumentální skalní stěny. Naproti vám se tyčí Býčí skála a pod vámi Mločí údolí. Upravená vyhlídka bývala oblíbeným místem spisovatele Cherlese Siegsfielda (1793 - 1864), rodáka z nedalekých Popic. Pod původním jménem Karl Postl (pseudonym odvozen od názvu pozemku jeho rodičů zvaného Siegfield) vystudoval gymnásium ve Znojmě a v Praze vstoupil do Řádu Křížovníků s červenou hvězdou. Po neshodách s představeným řád opustil roku 1823 Rakousko a usídlil se v New Orlaensu. Byl nazýván ""hrabětem Monte Christem literárních dějin"". Vystřídal různé profese, stal se majitelem bavlníkoných plantáží a podnikatelem s bavlnou, novinářem, žil v Londýně, Paříži a nakonec ve Švýcarsku, kde zemřel. V Americe byl uznávaným autorem, u nás ho obdivovala i Božena Němcová. Nejznámější jsou jeho díla ""Obrazy ze života obou polokoukĺí"", ""Rakousko jaké je"" a ""Tokeah aneb Bílá růže"". V obci Popice je na jeho rodném domě umístěna pamětní deska. Popice jsou starou vinařskou obcí, první zmínky jsou z roku 1252. Obec byla založena na pozemcích probošství křížovníků s červenou hvězdou z Hradiště, tedy na kněžském (popském) majetku, odtud jméno. Vinařskou obec propojují staré sklepní uličky. Je tu také kostel sv. Zikmunda z 2. poloviny 13. století a vedle kostela se nachází křížovnická fara z 1. Poloviny 18.století.
 
Cestou od Sigsfieldova kamene do Popic projíždíme vřesovištěm, které patří stejně jako havranické (sousední obec)do nesouvislého pásu vřesovišť, které se táhne od Znojma až do rakouského Retzu a vyznačuje se podobnou stepní faunou a flórou.
 

 
Lenka Stříbrná
 

 

 
Zařazeno v sekci:
 

 
 
 
 Naše tipy 
 
reklama

reklama

 
TOPlist
NAVRCHOLU.cz