reklama

 
banan webhosting

Proč zase bude pršet

Je to věc tak běžná, že o ní až odmítáme přemýšlet. Někdy se ale může takové zamyšlení vyplatit. Nejen o tom, proč vlastně prší, ale hlavně kdy a jak nás může déšť překvapit. A kdy se ho naopak bát nemusíme?
 
Nejdříve si řekněme, co mají meteorologové na mysli pod pojmy slabý nebo silný déšť, liják a podobně. Tak tedy: při slabém dešti naprší maximálně 1 mm vody za hodinu, při mírném maximálně 5 mm, při silném 10 mm, velmi silný znamená maximálně 15 mm, liják 23 mm, příval až 58 a cokoli nad tím je už průtrž mračen.
 
Za zmínku stojí i fakt, že vodní kapky mají průměr 0,5 až 8 mm, nejčastěji se vejdou do rozmezí 1-4 mm. U drobnějších kapiček hovoříme o mrholení. Dříve se používal ještě termín mžení, který znamenal mrholení současně s mlhou.
 
Ojedinělé srážky znamená, že budou srážky na 10 - 30 % území, srážky místy pak na 35 - 65 %, na většině území na 70 - 90 % oblasti, pro kterou se dělá předpověď.
 
Déšť (a srážky obecně, tedy např. i sníh, kroupy, ledové jehličky apod.) vzniká zkapalňováním vodní páry v ovzduší a jejím dopadem na zem. Směrem od oceánu do vnitrozemí srážek zpravidla ubývá, s rostoucí nadmořskou výškou naopak přibývá. Více srážek bývá na návětrných svazích kopců a hor, závětrné bývají sušší.
 
Se srážkami souvisí i pojem ""rosný bod"" - je to teplota, na kterou když se vzduch zchladí, tak voda v něm obsažená způsobuje jeho nasycení. Pokud se tedy zchladí ještě více, voda začne kapalnět a může např. orosit předměty.
 
Na vznik srážek má vliv řada dalších meteorologických jevů, o nichž se hovoří v sérii článků o počasí, se kterou se setkáváte na BEDEKR.cz.
 
(pen, dom)

 
Zařazeno v sekci:
 

 
 
 
 Naše tipy 
 
reklama

reklama

 
TOPlist
NAVRCHOLU.cz