reklama

 
banan webhosting

Cestopisy a zkušenosti z cest

(- aneb osm měst ve dvanácti dnech v zemi, kde nechtějí mít žádné včera, s Fantomasem, Vosákem, platební kartou a náladovou vegetariánkou.) Pokud se vám zalíbil cestopis ze země, kde ano znamená ne, máme tu další dílo stejného autora.

{BIMAGH:/old/obr_141_1.jpg::}(- aneb osm měst ve dvanácti dnech v zemi, kde nechtějí mít žádné včera, s Fantomasem, Vosákem, platební kartou a náladovou vegetariánkou.) Pokud se vám zalíbil cestopis ze země, kde ano znamená ne, máme tu další dílo stejného autora. I tentokrát se můžete těšit na peprné vyprávění...


 
 
 
 Naše tipy 
 
reklama

reklama

Ani dnes nechybí pokračování deníku z Estonska. Ze země, kde bývá zvykem v hospodě platit za útratu předem a kde mají všechny autobusy značku Volvo. Tentokrát zamíříme do města Parnu, estonských Karlových Varů.SOBOTA, 7.8.1999, 9:05HOTEL KAJAKAS (RACEK), PÄRNUSakra, nějak deník zanedbávám - včera jsem se k němu zase nedostal.Pan Litoš totiž ještě v Kuressaare vyměnil peníze a tak nějak ho pálily v kapse, takže jsme v Pärnu dle mého průvodce Talinn In Your Pocket vybrali restauraci a zašli na večeři.Vypili jsme všechny druhy piv, co tam měli (včetně několika finských), snědli smaženou rybu (Petr s Eifelkou v krevetové omáčce, já nevím co) s opečenýma bramborama a jak je to v Estonsku zvykem, zajedli to místním černým chlebem.V baru, kam ostatní chodili jen na pivo nebo na něco malého s džusem či limonádou, popřípadě na kafíčko či čaj s dortíkem, jsme s tím vším dohromady působili tak trochu jako zjevení.

{BIMAGH:/old/obr_143_1.jpg::}Ani dnes nechybí pokračování deníku z Estonska. Ze země, kde bývá zvykem v hospodě platit za útratu předem a kde mají všechny autobusy značku Volvo. Tentokrát zamíříme do města Parnu, estonských Karlových Varů.


 
 
 
 Naše tipy 
 
reklama

reklama

Ve třetím pokračování originálního cestopisu z Bulharska se mimo jiné dočtete o zřejmě nejvýznamnější bulharské památce a o tom, jak (ne)měnit dolary za leva. Budeme cestovat starým autobusem a ještě starším bulharským venkovem.

{BIMAGH:/old/obr_129_1.jpg::} Ve třetím pokračování originálního cestopisu z Bulharska se mimo jiné dočtete o zřejmě nejvýznamnější bulharské památce a o tom, jak (ne)měnit dolary za leva. Budeme cestovat starým autobusem a ještě starším bulharským venkovem. A ochutnáme polévku tarator...


 
 
 
 Naše tipy 
 
reklama

reklama

Cestou do Sofie (a po Sofii) končí náš cestopis z dovolené v Bulharsku. Přečtete si tu mimo jiné něco o bulharské železnici, o památkách i o zpáteční (letecké) cestě do Prahy.SOBOTA 31.7.1999, 22.50, noční vlak z Burgasu do Sofie.Písmo teď bude trochu roztřesené.

{BIMAGH:/old/obr_131_1.jpg::} Cestou do Sofie (a po Sofii) končí náš cestopis z dovolené v Bulharsku. Přečtete si tu mimo jiné něco o bulharské železnici, o památkách i o zpáteční (letecké) cestě do Prahy.


 
 
 
 Naše tipy 
 
reklama

reklama

V dnešním pokračování cestopisu z Bulharska se mimo jiné dozvíte, že tradiční bulharské jídlo Gjuveč se nesmí plést s džuvečem, protože je to něco úplně jiného. Řeč bude i o místním koňaku Solnečný brjag a o úskalích bulharštiny.NEDĚLE, 25.7.1999, 18:05, sedlo pod Musalou (takových 2600 - 2700 metrů nad mořem)Jsem oblečený úplně stejně jako včera, je mi zima a nálada klesá na bod mrazu.

{BIMAGH:/old/obr_128_2.jpg::}V dnešním pokračování cestopisu z Bulharska se mimo jiné dozvíte, že tradiční bulharské jídlo Gjuveč se nesmí plést s džuvečem, protože je to něco úplně jiného. Řeč bude i o místním koňaku Solnečný brjag a o úskalích bulharštiny.


 
 
 
 Naše tipy 
 
reklama

reklama

Burgas je o hodně hezčí město než Sofie, mají tu piniové háje po cestách, celkem hezky vypadající domy, po ulicích se však neustále pohybují veksláci a taxikáři, snažící se trhnout nějaký kšeft.

{BIMAGH:/old/obr_130_1.jpg::}Burgas je o hodně hezčí město než Sofie, mají tu piniové háje po cestách, celkem hezky vypadající domy, po ulicích se však neustále pohybují veksláci a taxikáři, snažící se trhnout nějaký kšeft. Také tu na hlavním náměstí mají pěkný pomník partyzánům, kteří to na něm společně se Sovětskou armádou pěkně nandávají vzdávajícím se fašistům. (4. díl cestopisu z Bulharska)


 
 
 
 Naše tipy 
 
reklama

reklama

Hned dopředu upozorňujeme: následující cestopis je trochu peprnější. Zato se v něm však dozvíte, jak se v Bulharsku dá kupovat pivo, jak se dá oslovit zmalovaná Bulharka v letadle, i to, jaký vařič si s sebou do Bulharska určitě nemáte brát.

{BIMAGH:/old/obr_127_1.jpg::} Hned dopředu upozorňujeme: následující cestopis je trochu peprnější. Zato se v něm však dozvíte, jak se v Bulharsku dá kupovat pivo, jak se dá oslovit zmalovaná Bulharka v letadle, i to, jaký vařič si s sebou do Bulharska určitě nemáte brát. A spoustu dalších věcí, které byste si rozhodně neměli nechat ujít...


 
 
 
 Naše tipy 
 
reklama

reklama

Okolo 2. hodiny ranní mě probudilo nenápadné bubnování drobných kapek deště na stěnu stanu. Pomalu se rozpršelo. Odjel jsem v 8 hod. už za mohutného horského lijáku.

{BIMAGH:/old/obr_111_1.jpg: Foto: autor:}V minulých dvou dnech jsme vám na Bedekru přinášeli vyprávění Miloslava Martinka o jeho cyklistickém putování do Chorvatska. Dnes se jeho příspěvek završí. Ani tentokrát nepřijdete o spoustu praktických informací, které se vám při podobné cestě mohou hodit.


 
 
 
 Naše tipy 
 
reklama

reklama

Ráno bylo nádherně, hned jsem vyrazil. Čekal mě přechod průsmykem Sölkpass ve výši 1788 m, což je asi 1100 m převýšení od řeky Enns. Hned začátek cesty bylo 17% stoupání v délce přes 2 km.

{BIMAGH:/old/obr_110_1.jpg: Foto: autor:}Včera jste si na Bedekru mohli přečíst první část vyprávění Miloslava Martinka o jeho cyklistické cestě z Čech do Chorvatska. Dnes přinášíme jeho pokračování. Kromě poutavého vyprávění se zde i dnes dočtete spoustu praktických informací, které se vám při podobné cestě mohou hodit.


 
 
 
 Naše tipy 
 
reklama

reklama

S myšlenkou dojet k moři přes Alpy na kole jsem si pohrával již dlouho, ale realizoval jsem ji až v červnu letošního roku 2000. Na vlastní cestu jsem měl méně času, než jsem potřeboval.

{BIMAGH:/old/obr_109_1.jpg: Foto: autor:}S myšlenkou dojet k moři přes Alpy na kole jsem si pohrával již dlouho, ale realizoval jsem ji až v červnu letošního roku 2000. Na vlastní cestu jsem měl méně času, než jsem potřeboval. Programem pro osobní počítač ROUTE66 jsem si proto nechal navrhnout nejkratší možnou trasu vhodnou pro kolo a upravil ji tak, abych mohl v časové tísni jet vlakem...


 
 
 
 Naše tipy 
 
reklama

reklama

 
TOPlist
NAVRCHOLU.cz