reklama

 
banan webhosting

Sever prastarý, sever moderní

Jedna z nejstarších monarchií na světě s nejvyvinutějším sociálním systémem. Místo, kde lidi chodí v teplákách okolo nejdražších obchodů na světě. Parky rozprostřené mezi ostrovy a kultury spojené jmenovatelem zvaným tolerance. Muzeum tradiční kultury zvané Skanzen a hned vedle muzeum moderního umění. 6 miliard ulovených ryb ročně a vedle toho veganská komunita. Gaypride na podporu gayů a lesbiček a vedle toho festival prastaré kultury na severu země. To vše je Švédsko.

Ráno si dám snídani, vezmu věci a hurá na letadlo. Podívám se z okénka a právě přelétáme ostrov Bornholm. Tento ostrov je opředen mnoha legendami, které se váží hlavně k matematickým mysteriím středověku. Bylo zde vztyčeno množství megalitů, které sami jsou záhadou jak pro historiky tak pro obyčejné turisty.

Navzdory drobným útrapám se dostanu do hostelu City Lodge. Je přímo u Central Station. Jakmile jsem připravený jdu do města. Projdu Benátky severu nebo spíš tu část z nich, která se rozkládá okolo královského paláce a národního muzea.

Město na vodě, voda drahá
Stockholm jsou Benátky severu, protože je to město mezi 14 ostrovy a zároveň na pobřeží Baltského moře a jezera Mälaren. Též se říká, že je to město módy, ale hlavním oděvem jsou zde tepláky. Hlavní město Švédska na mě dýchlo aurou klidu a přírody. Parků je zde nepočítaje a většinou nejsou daleko od vody. V pátek večer se město probouzí a žije životem hospod a klubů. Za mojí přítomnosti se Stockholm chystal na Gay-Pride. Všude byly vyvěšeny duhové vlajky a v místních gay barech byly koncerty. Vztah Švédů k tomuto fenoménu mě připadal plný tolerance, ale kdo ví. Jinak jsem ve Stockholmu navštívil Skanzen, což je kulturní muzeum Švédska. Člověk zde může vidět od národního kroje, přes vlka a tuleně až po výrobu tradičního skla. Naproti tomu v Muzeu moderního umění se dá vidět od parafráze na disneylandskou atrakci Piráti z Karibiku, labyrint určený americkým vojákům pro návrat vzpomínek až po Pabla Picassa. Toto město je otevřené světu, a multi-culti je zde to první, co člověk vidí, možná až na blondýny.

Nonviolent living-workcamp
Po noci v hostelu jsem se vydal na k Central Station, kde jsme měli smluvený sraz s ostatními účastníky pracovního pobytu. Pozdravili jsme se a vzhůru na metro. To je ve Stockholmu poměrně drahé. Vychází to zhruba na 120 Kč za jednu jízdu. Metrem jsme se dopravili ke hřbitovu, což byla výsledná stanice naší cesty. Letmým pohledem jsem přehlédl hroby a zjistil jsem, že věk 85 let není ve Švédsku vůbec neobvyklý a že nejčastější jsou jména Svenson a Anderson. Chůzí jsme se dopravili do komunity Vita Hästen, což v překladu znamená Bílý kůň. Ne, že by z nás snad chtěli udělat bílé koně, ale go vegan bylo na programu často.

Jsem částečný vegetarián, takže veganská strava mi vůbec nevadila, jenom palačinky ze sojového mléka a bez vajec přece jenom nebyly jako ty otcovy. První dny byla tématem nenásilná komunikace. Sestávala se ze čtyř částí. První částí je vyjádření potřeby, druhou vznesení požadavku, třetí práce s pocity a poslední je pozorování. Pozorovali jsme se navzájem a já jako první vypozoroval, že můj srbský kolega má potřebu vznést požadavek na pocit hladu z veganské stravy a cítil se na biftek. Náš koordinátor Jocke, to necítil stejně a i kdyby cítil, tak bílí koně bifteky nejedli a nejedí. Pravdou ovšem zůstává, že hry na nenásilnou komunikaci byly zajímavé.

Zkuste si například představit svět v roce 2020 a rozumně formulovat, jak bude vypadat komunikace, bydlení, tradice, peníze nebo doprava. Když jsme hráli hru na vyjádření potřeb, skončil jsem i přes všechny čtyři pilíře nenásilné komunikace na všech čtyřech, čímž jsem úkol dokončil. Dále bylo na programu zařazení pojmů do čtyř základních skupin, příkladem může být free a freedom (volný a svoboda). Zjistil jsem dále, že je poměrně jednoduché vysvětlit, co je násilí. Abych ale definoval nenásilí, musel bych násilně přemýšlet aspoň hodinu. Doporučuji.

Proč je pes více než šváb
Na přednášku do komunity přišli dva kluci, kteří oba byli vegany. Upozorňovali na ničení přírody člověkem kvůli potravě, dále smysl bio-výživy a v neposlední řadě na provázanost mezi zneužíváním lidských a zvířecích zdrojů. Dále byla na programu slečna ze švédské organizace Animal Liberation, což je švédská obdoba naší Svobody zvířat. Nejdříve jsme hráli hru na hierarchické seřazení zvířat. Vybral jsem si švába, takže jsem byl na konci. Na prvním místě skončil pes. Podle této aktivistky, jsou zvířata hodnocena buď podle užitečnosti nebo podle příjemnosti, ale nejsou nahlížena jako plnoprávné živé bytosti. Zajímavostí pro mě byl i počet ryb, kterých se jen ve Švédsku za rok uloví. Dosahuje 6 miliard, což je na 9 milionový národ dost vysoké číslo. A v neposlední řadě uvedla do souvislosti složení stravy a chov dobytka, který je značným luxusem. Krmení a půda zabírá množství jinak využitelné zemědělské půdy a plyny, které skot vypustí jsou z 18% ničivé pro atmosféru.

Cesta za pramenem kultury
Poslední den ve Vita Hästen jsme ráno jako obvykle pracovali, pak oběd, což byla rýže s omáčkou a k tomu salát. Nic co by vám uteklo z talíře, pokud tam zrovna nehoníte hrášek. Říká se, že první pocit na člověka dost zapůsobí, můj první z Vita Hästen byl příjemný. Dům jako takový byl darem jednoho švédského spisovatele pro nemajetné umělce a je situován téměř v lese. Když člověk vyšel trochu nahoru naskytl se mu krásný pohled do krajiny a cestou si mohl natrhat pár borůvek. Ten den jsme odjížděli z Vitä Hästen ve Stockholmu do Näsakru na Urkult na severu Švédska. Na místo jsme dorazili asi v jednu v noci po cca. 550 km.

Urkult je festivalem zaměřeným na folkovou hudbu. Slovo UR znamená prastarý a KULT je zkratka pro kulturu. Jeden z nejlepších pocitů jsem měl z kapely Kal z Bělehradu, která je rozhodně výborná. Jedná se o balkánskou dechovku. Další zajímavou vložkou byly Watcha Clan, což je drummandbase z Marseille.

Dále bych vyzdvihl skupinu Burn out Punks, která zahájila festival famózní ohnivou show, která se koná každý rok. Z domácí scény byly králové festivalu bezesporu Räfven. Na festivalu se za poplatek dle aktivity můžete zúčastnit řady workshopů neboli kursů. Jsou mezi nimi meditace, zpěv, hra na tradiční švédskou flétnu nebo na jambe nebo různé druhy tance např. capouleira nebo tango. Jinak se festival zaměřuje na ekologii a celkově se jedná spíš o user-friendly festival než hudební nářez. Zato příroda tam stojí za to. Ráno se vykoupete ve skoro průzračné řece a večer si opečete vege-schnitzel na ohni.

Pokud se tedy chystáte za prázdniny poskládat mozaiku ze zdánlivě nesourodých prvků a nebojíte se, že se vám bude trochu rozpadat kvůli neznámým barvám ať už lidí nebo přírody, tak potom vám podobný výlet můžu jenom doporučit. Pokud máte radši krajinu známých barev a odstínů pak vám doporučuji zvážit možnosti a nebo počkat na nějakého švéda a pak se rozhodnout.

Jak jsem se na festival dostal a co jsem tam dělal
Na festival jsem se lze dostal přes sdružení dobrovolných aktivit INEXAS respektive přes AIL, což je její švédská obdoba. Obě tyto organizace jsou součástí SCI, která koordinuje takzvané workcampy po celé Evropě. Na Urkultu jsem pracoval. Máte tam na výběr mezi 3 druhy práce. Buď v kavárně, švédsky fika nebo hlídání u plotu a nakonec ještě můžete kontrolovat náramky u vchodu. Odměnou vám za to je teplé jídlo 3-krát denně, stan a volný vstup na festivalové akce.

Daniel Šebek

 
Zařazeno v sekci:
 

 
 
 
 Naše tipy 
 
reklama

reklama

 
TOPlist
NAVRCHOLU.cz