reklama

 
banan webhosting

Kortrijk – město zlatých ostruh i zlatého moku

Vlámské město Kortrijk (fr. Courtrai) je sice nevelké, ale přece jenom významné město, ležící na francouzsko-valonsko-vlámském pomezí mezi městy Lille a Gent. Do historie se zapsalo především jako dějiště slavné bitvy „zlatých ostruh“ - v roce 1302. Ta se stala jednou z klíčových střetnutí ve válce, kterou spolu vedli vlámský vévoda Guy de Dampierre s francouzským králem Filipem IV. Sličným.

Poznamenejme ještě, že posledně zmíněný ambiciózní panovník posléze nechvalně proslul procesem s templářským řádem.

Francouzská posádka, která ve městě sídlila, byla obležena povstalci z vlámských měst. Jízdní posily, které francouzský král na pomoc posádce vyslal, byly v bitvě 11. července rozdrceny pěším vojskem složeným převážně z nešlechticů – v dějinách středověkého vojenství to byla ojedinělá záležitost. Zlaté ostruhy, které vítězové tehdy posbírali z více než tisícovky padlých rytířů, se pak staly symbolem celého střetnutí.

O tom všem se můžeme poutavou a nenásilnou formou (a v několika světových jazycích) dozvědět v nově otevřeném muzeu, které je celé této bitvě velkoryse věnované. Nesporně zajímavou částí expozice je pak oddíl věnovaný využití této bitvy v propagandě vlámského separatismu. V jubilejních letech 1902 a 1952 se snažili vlámští nacionalisté vykládat tento hrdinný odpor svých „příbuzných v dějinách“ jako boj proti francouzské nadvládě. V Belgii 19. a 20. století, kde francouzština přeci jenom měla navrch, nacházely tyto výklady u Vlámů živnou půdu a slavnosti „zlatých ostruh“ se téměř podobaly nacistickým estrádám z 30. let minulého století. Velmi kulantním způsobem pak celou věc přehodnocuje dokumentární film, který mohou návštěvníci shlédnout na konci celé prohlídky.

Nejen bitva
Kortrijk však není jenom město jedné bitvy. Jako každé správné město ve Flandrech má svůj belfort (nebo fr. beffroi) – věž, kterou si na hlavním rynku vystavěli měšťané jako výraz své moci. Podobné stavby nalezneme prakticky ve všech belgických a severofrancouzských městech (ta nejvyšší v Bruggách měří úctyhodné 83 metry). Z těchto věží, na které nechyběly hodiny ani zvon, se vyhlašovala rozhodnutí městské rady a důležité informace.

Církevní historii města pak připomíná několik kostelů. Mezi nimi chrám svatého Martina (St.-Maartenkerk) s překrásnou dřevěnou věží a s několika obrazy Rubensova okruhu uvnitř, dále kostel Panny Marie (Onze-Lieve-Vrouwekerk) ze 13. stol. s malovanou galerií vlámských hrabat. Na hlavním náměstí (Grote markt) pak stojí impozantní budova gotické radnice. Při výčtu památek nakonec nelze opomenout i tzv. Begijnhof, tedy domov bekyní. Bekyně byly vdovy, případně neprovdané ženy, které nevstoupily do žádného existujícího církevního řádu, přesto žily podle určitých pravidel ve vlastním společenství. Tento fenomén je typický právě pro středověké Nizozemí. Malé domečky bekyní tvořily jakési ohrazené dvory a představovaly jakási „města ve městě“.

Středověký ráz Kortrijku pak doplňují zbytky opevnění – nejvýznamnější pozůstatky jsou zvláště dvě věže, tzv. Broelstoren, po obou stranách řeky Lys (niz. Leie), z nichž jedna původně tvořila součást hraběcího hradu. Tyto věže jsou spojeny kamenným mostem, na jehož zábradlí stojí socha nám dobře známého sv. Jana Nepomuckého, který byl i v dalekých Flandrech známý jako patron mostů. Původní socha, nahrazená v 60. letech kopií, se nachází v městském muzeu.

Pro znalce piva
Stejně jako všechny ostatní belgické oblasti, i Kortrijk potěší znalce piva. Na nápojových lístcích místních restaurací je kromě místního moku Bockor k dostání několik desítek druhů piv (většinou však lahvových). Zvědavci pak musí ochutnat třešňový kriek, kyselý lambic či některé z tmavých silných piv, aby poznali, že Belgie není pouze zemí značek Hoegaarden či Stella Artois…
Jakoby pivo bylo jednou z mála věcí, která dokáže překonat na první pohled neviditelné, přesto ale významné hranice mezi vlámským a francouzským živlem v tomto regionu. Vymetené ulice vlámského Kortrijku výrazně kontrastují se mírně zašpiněným „přespolním“ valonským Mouscronem a ještě výrazněji s aglomerací měst Lille-Roubaix-Toucoing na francouzském území. To vše dělí od sebe jen několik kilometrů. Navzdory těmto rozdílům v jazyce a pořádkumilovnosti mají všechna tato města společný ráz a historii. Nad vším pak vévodí pošmourné deštivé počasí s „nejkrásnější šedivou oblohou na světě“, která se přeci jenom občas rozjasní.

Na internetu najdete informace o městě na adrese: www.kortrijk.be a až tam pojedete, pak vězte, že nejsnazší je to vlakem cca 1/2 hodiny z Gentu, nebo 1/2 hodiny z Lille (www.sncb.be, www.sncf.fr).

Jaroslav Svátek

 
Zařazeno v sekci:
 

 
 
 
 Naše tipy 
 
reklama

reklama

 
TOPlist
NAVRCHOLU.cz