V předchozím bydlení jsme měli velké problémy s paní domací – Stellou, protože nás chtěla mít neustále pod kontrolou. Bydlela v přízemí a my s přítelem na patře. Stella byla invalidní a pohybovala se s obrovskými problémy, a tak nás aspoň nemohla chodit špehovat. I přesto měla výborný přehled téměř o všem, co se dělo v jejím domě. Dokonce věděla i o tom, jak často peru a samozřejmě byla toho názoru, že prát bych měla méně a to ne kvůli poplatku za elektřinu,protože tu jsme platili zvlášť, ta nebyla započítaná do ceny nájmů, ale že prý příliš opotřebovávám její novou pračku (neodpustím si připomenout, že nájem,který po nás žádala, byl slušný).
   A tak jsem zase začala hledat nové bydlení a přestěhovali jsme se do našeho čtvrtého „share house“. Už jsem nečekala žádné zázraky, protože v každém předchozím baráku byl nějaký velký problém – buď se tedy majitel baráku nebyl schopen chovat solidně anebo jsme bydleli s velmi netolerantními sousedy nebo barák samotný vypadal jako squat. A jak už to tak v životě bývá, když už nečekáte, že by i na vaše přání mohlo dojít, tak najednou jde všechno jako po másle.
   Další dům, který jsem našla na inzerát, na mě působil na první dojem výborně. A názor jsem nezměnila ani po několika měsících, které jsme tady s přítelem prožili. Dům je hezký a máme příjemné sousedy. Ale gól je, že ti naši sousedé, kteří jsou v pohodě, jsou původem z Afriky! A to jsem si teda neplánovala,že skončím na hromádce s Afričany! Je pravda,že jsem několikrát slyšela, že bydlet s míšenci anebo černochy nemusí být špatné, protože tihle lidé často vyrůstají ve velkých rodinách a jsou zvyklí respektovat soukromí druhých. I když mám občas tendence vyzkoušet všechno na vlastní kůži, tak právě něco takového mě nikdy nelákalo,protože z práce s nimi mám velmi špatnou zkušenost, především s jejich arogancí a lenivosí. Ale také s tím, že velmi často neocení, když jsem se k nim chováte slušně a vstřícně, ale musíte se naučit si pořádně dupnout a to na ně platí více! Taky z jejich odlišné mentality jsem stále trochu blázen,v tomto směru je obrovský rozdíl mezi nimi a námi Evropany!
   Dá se říci, že vždy, když žijete anebo pracujete s černochy,tak dříve nebo později,sami začnou probírat barvu své kůže. Po staletí byli považováni za méněcenné jenom kvůli své tmavé pleti a je to stále v nich! A tak i já jsem se velmi brzo dočkala debat na toto téma. A ještě k tomu pro mého přítele není problém zeptat se jich téměř na cokoliv, co ho právě v té chvíli zajímá jako např:”Jak je možné, že jsem nikdy neslyšel o žádném významném africkém umělci nebo vědci? Proč je věda, technologie, kultura v Africe na tak nízké úrovni?” Naši milí sousedé odpovídají na otázky tohoto typu velmi obecně,např.:”Neexistuje způsob, jak objektivně zhodnotit, které umění má světový význam a které ne.” Taky vždy zdůrazní,že africké otroctví bylo nejhorší na světě, protože trvalo po mnoho generací, bylo kruté, masivní a Aričané se jako otroci rodili i umírali a to zdevastovalo tento kontinent takovým způsobem, že se z toho stále ještě nevzpamatoval. Ale jedno mi začíná být z podobných debat jasné, ví toho hodně málo o své historii. A není to jenom tím, že je málo zmapovaná (psaná kultura nebyla na tomto kontinentu bohatá) anebo že ne vždy je čím se chlubit. Další důvod je ten, že oni i jejich elita často pohrdají svou historií a tradicemi.
    Protože ale černé potkávám každý den, tak mě zajímá, proč jsou tak odlišní a začala jsem na internetu hledat informace o tomto kontinentu, jeho historii,obyvatelích, ale je to bída. Takže po zkušenostech s černochy a po článcích, které jsem si o nich přečetla,jsem prozatím dospěla pouze k názoru,že jeden z hlavních důvodů, proč Afrika dopadla, jak dopadla, je jednoduchý - počasí. Komu by se chtělo něco dělat nebo vymýšlet, když slunce na obloze pálí? No přece za takových podmínek je nejlepší jít k vodě anebo posedět ve stínu...Určitě přece není náhoda, že ty vyspělejší země leží vždy severněji než ty ostatní.
   A tak přesto,že jsem v Londýně získala mnoho špatných zkušeností s Afričany, tak díky tomu, že jsem se dostala na tento barák si toto město užívám a už zase věřím tomu starému bonmotu, že všichni nejsou stejní!