Jmenovala se Eva a seznámily jsme se na škole. Hned na první pohled mne zaujala její klidná povaha. Při zjištění, že máme společné zájmy (knihy, koně) se z nás staly nerozlučné kamarádky. Všude jsme byly spolu a víkendy u rodičů se nám zdály nekonečné. Nakonec jsme i víkendy trávily spolu, jednou u nich a jednou u nás. Lidé o nás říkali, jak veliké jsme kamarádky a dokonce se našli i tací, kteří koukali s opovržením, že patříme k 4% menšině. Opak byl pravdou. Po skončení školy jsme se občas navštěvovaly a stále si posílaly >>>

Tak je 10.2.2006 ráno a já se jdu podívat z okna.Dostanu takovou ledovou facku až se oklepu a musím rychle okno zase zavřít. V duchu si říkám, pane bože už to zase začíná.Venku sněží a dost fouká. Už se těším až půjdu odhazovat sníh. Dokonce jsem přemýšlela jestli pustit děti do školy, ale nakonec autobus jel tak proč ne?Odpoledne se zatáhlo a začalo sněžit ještě víc(i když jsem si ráno myslela, že víc už to nejde).Děti přijeli domu o půl hodiny později než jindy a už jsem se začala strachovat. >>>

"Mami prosím, kup mi křečka." Tak tuto větu jsem poslední dobou slyšela čím dál tím častěji. Na otázku, kdo se o něj bude starat a čistit ho, zazněla vám všem jistě známá věta: "No přece já". Dokonce, když jela k babičce na víkend, nakoupila tam vše potřebné. Rozhodli jsme se tedy zkusit vyhovět prosbě 12leté dcery. Babička půjčila akvárko a jeli jsme. Při cestě autobusem jsme rozhodli, že jednomu by bylo smutno, tak koupíme rovnou dva. Jenže jak poznat samici od samce, když je křeček tak malý? >>>